Evropská unie by měla posílit svou reakci na investiční strategii Číny v Evropě. Uvádí se ve čtvrtek zveřejněné zprávě Evropského účetního dvora.
Evropští auditoři analyzovaly rizika, zejména hospodářského a politického charakteru, a také příležitosti, které pro Unii přináší státem řízená investiční strategie Číny.
Podle auditorů Unie čelí několika výzvám včetně toho, jak lépe vymezit, provádět a sledovat svou vlastní strategii ve vztahu k Číně a jak koordinovat opatření orgánů Unie a členských států vyplývající z jejich dvoustranných vztahů s Pekingem.
Státy spolupracují s Čínou i dvoustranně
Auditoři připomněli, že údaje o čínských investicích v Unii nejsou úplné a že je třeba důkladně zmapovat rizika a příležitosti.
Čína již od 80. let 20. století vykonává investiční strategii, která podporuje její státem vlastněné podniky a soukromé společnosti, aby investovaly do strategických odvětví v zahraničí.
Její dvěma hlavními pilíři jsou iniciativa Jedno pásmo, jedna cesta (Belt and Road Initiative) zaměřena na propojenost a strategie v oblasti průmyslu s názvem Made in China 2025. Obě strategie mají za cíl zajistit hospodářský růst a vliv Číny.
Euroinštitúcie v reakci na tuto politiku Pekingu přijali několik iniciativ, z nichž poslední z roku 2019 (strategická vize pro vztahy mezi Unií a Čínou) představuje změnu tónu ve vzájemných vztazích, kdy Čína je v nich označována za partnera a zároveň za systémového soupeře.
Všechny členské státy spolupracují s Čínou i dvoustranně, často v souladu s vlastními národními zájmy a aniž o tom informovali Evropskou komisi, ačkoli je to jejich povinnost.
Společná evropská strategie
Auditoři upozornili, že takovýto roztříštěný přístup neumožňuje prosazovat ekonomický dopad, který Unie dosáhne, pokud postupuje jednotně.
Auditoři zdůraznili, že zvláštní výzvou pro Unii je postupovat včas a koordinovaně v případech, kdy je výhodné reagovat jednotně – jako například při bezpečnosti sítí 5G.
„Z Číny se stal důležitý ekonomický hráč na mezinárodní scéně a vztahy mezi Unií a Čínou budou mít v nadcházejících letech vliv na životy občanů a hospodářství Unie,“ upozornila Annemie Turtelboomová, členka Evropského účetního dvora odpovědná za tuto zprávu.
Upřesnila, že účinná reakce na tento geopolitický posun vyžaduje, aby Unie posílila svou strategii vůči Číně a aby členské státy jednaly společně s institucemi jménem Unie jako jednoho celku.
Osmnáct rizik a šest výzev
Podle auditorů se čínské investice za poslední dvě desetiletí zvýšily a mohou mít pozitivní vliv na evropské ekonomiky, například v podobě podpory růstu a pracovních míst.
Tyto investice však směřují do odvětví se strategickým významem včetně energetiky, telekomunikací, přístavů a železnic. Za více než polovinou těchto investic v Unii jsou čínské státem vlastněné podniky.
Podle pravidel by se takové subvence, kdyby jejich poskytoval stát, považovali za nepovolenou státní podporu.
Tento rozdíl v zacházení s investory může narušit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a Unii ztěžuje dosažení rovných podmínek pro své podniky a investice.
Přehled rizik a příležitostí sestaven auditory – první svého druhu – zahrnuje 18 politických, hospodářských, sociálních, právních a environmentálních rizik, jako jsou například nadměrné zadlužení členských států vůči Číně či nucený transfer technologií firmami podnikajícími v Číně.
Na tři z těchto rizik – mezery nebo duplikace v infrastruktuře pro širokopásmové připojení, otřesy v dodavatelských řetězcích a přenos infekčních chorob – se nevztahuje žádné současné opatření eurokomise či Evropské služby pro vnější činnost.
Auditoři upozornili, že Unie bude v budoucnu v reakci na státem řízenou investiční strategii Číny čelit šesti výzvám: musí získat úplnější a aktuální údaje o čínských investicích v EU; provést komplexní analýzu rizik a příležitostí; lépe provádět vlastní strategii v podobě recipročních opatření a předcházení rušivým účinkům na vnitřní trh EU; posuzovat potřeby financování a sledovat výdaje; zlepšit sledování, hodnocení a podávání zpráv a lépe koordinovat reakci orgánů EU a členských států.
