V předloňském roce na podzim se uskutečnila konference FINfest, kterou absolvoval i Martin Slaný, čelní ekonom investiční skupiny DFRG Davida Rusňáka. V rámci své prezentace na konferenci se věnoval otázce hrozící ekonomické krize a jejím rizikům, s obdobnými příznaky se situací v roce 2008. Zároveň připomněl výhody a nevýhody investic do podílových fondů a dluhopisů. Vyjma výše zmíněného však při jeho vystoupení došlo i na pojem bezhotovostní ekonomika. Ačkoliv tomuto konceptu je momentálně velmi nakloněný Mezinárodní měnový fond, Slaný upozornil na jeho zápory v podobě možnosti ztráty soukromí nebo minimálně výrazného poškození politických a ekonomických svobod a akcentoval nutné zvážení dlouhodobých důsledků.Přestože by se na první pohled mohla bezhotovostní ekonomika zdát atraktivní, cena za její zavedení by byla mnohem vyšší, než předpokládáme. Rizika jsou v tomto případě veliká, a navíc nemusejí být zjevná hned na první pohled.
Hotovost jako nositel svobody obyvatel daného státu
Cashless ekonomický systém, nebo chcete-li bezhotovostní, by mohl směřovat k řízení ekonomiky vrchními státními orgány. Stát by tak měl dokonalou kontrolu, co se týče spotřeby občanů a tím zvyšující se tendence ji regulovat. Podle ekonoma Slaného z investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka by toto pojetí záporně ovládalo úrokovou míru, jeden z předních nástrojů centrálních bank k usměrňování ekonomiky. Zápornou úrokovou míru lze zjednodušeně vyložit jako zdanění klientů, kdy daň putuje k bankám – pokud by se úroková míra dostala do mínusu, povaha závazků bankovních klientů by se razantně změnila. Tomu aktuálně brání skutečnost, že používáme hotovost. Třebaže popularita bezhotovostních plateb stoupá, zbavit se papírových peněz a mincí by dle slov hlavního ekonoma DRFG nebyl strategický krok. Hotovostní peníze nepokládáme pouze za nositele hodnoty jako takové, ale zároveň nositele svobody obyvatel daného státu.
